Tisk

Především linoryt a suchá jehla jsou pojmy, které se naučíte v ateliéru mezi prvními. Zapálení nadšenci se poznají podle barevných rukou, protože barvy jsou pravé tiskařské a velice odolné na textilu i kůži.

Ano, jak název napovídá, linoryt znamená skutečně rytí do lina, které možná znáte z podlah z domova nebo alespoň třeba ze školky. Je to technika tisku z výšky, to znamená, že se do lina vyřežou určité plochy, celá plocha se pak natře na to určeným válečkem zvolenou barvou a obtiskne na papír nebo v zásadě na cokoliv, co proleze naším lisem. Na papíře pak vznikne obraz, kde na vyřezané plochy se nedostane barva a mají tak odstín použitého papíru. Oblasti, kterých se rydlo nedotklo, mají takovou barvu, kterou na ně přenesl váleček.

Tuto techniku často využíváme nejen jako samostatné obrazy nebo třeba jako omalovánky připravené na vymalování pro děti nebo pro spřátelené organizace. Nabízí se využití jako přáníčka, péefka i speciální pohlednice. Oblíbený je i linoryt na textil. Často si přinášíme trika, kalhoty, ale i tašky nebo šátky, abychom vlastní dílo mohli nosit. Osobité kouzlo mají i dětské potisky na dospělém oblečení, každý kus je originál.

Grafická technika suché jehly je naopak tisk z hloubky. To znamená, že barva ulpívá na vyrytých čarách. Nevyryté oblasti získávají odstín podle toho, jak a kam se podaří zvolenou barvu rozetřít. Používá se na ni kovová deska (nebo umělé materiály, v ateliéru se ale držíme originálního postupu, který považujeme za krásnější). I tak ale na rytí do ní není záležitost jen pro siláky, mnohdy stačí tenká linie, která dokáže vykouzlit krásné obrazy. Technika je vhodná vedle samostatných obrazů také na různá přání či pozvánky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

pod vedením ak.mal. Heleny Slavíkové-Hruškové

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde